Woko - hlídač novinek



Poslední aktualizace:
29.04.2017
 

ÚVAHA O POVAZE II

Milá Katko a ostatní,

    mám velikou radost z reakcí, a nejen z té tvé, na mé články. To totiž znamená, že je Zpravodaj čten a ten, kdo články čte, přemýšlí o nich. I tvé články se mi líbí, posledním jsi chtěla vyvolat diskusi o povaze. Tady tedy je. Pod tvůj článek o povaze bych se mohla podepsat i já .V jednom s tebou ale nemohu souhlasit, i když si nakonec myslím, že máme na věc stejný názor, a že jde jen o zmatení pojmů: Jsem naprosto přesvědčená, že povaha se d ě d í . Ano, dědí se i pracovní vlohy, jak píšeš, ale to je jen část povahy psa. Jeho osobnost tvoří mnohem více aspektů, jako například temperament, inteligence, odvaha, chuť a způsob přijmání potravy, rodičovské chování, chuť dominovat, nebo se podřizovat, chuť štěkat, a mnohé jiné. Jako cvičitel jistě víš, že výcvikáři si pořizují k další práci štěňata po rodičích, kteří mají složeno co nejvíce zkoušek, nebo jsou účastníky vrcholných soutěží. Určitě je Ti také známo, že i přesto, že se do chovu u pracovních plemen požaduje zkouška z výkonu, při bonitacích probíhá zvláštní zkouška povahy, kterou šikovný výcvikář sice také natrénuje, ale ne vždy, ne u každého psa a ne všechno, například klid při střelbě, nebo stometrový, tvrdý kontrolní výkon. Je ti také známo, že u loveckých plemen je jednou z podmínek chovnosti požadována jarní zkouška, což je vlastně přezkoušení vloh, nikoli vycvičenosti. Jako výcvikář také jistě víš, jaká dřina je docílit u psa spolehlivé stopování, kousání či aportování, když mu není shůry dáno. A je dostatečně známo, že jsou plemena, která se k výcviku nehodí, nemají na něj tu správnou povahu, jsou určena k jiným účelům. Avšak dosti výcviku, chováme společenské plemeno. I ostatní necvičící majitelé krysaříka potvrdí, že jejich psi jsou uštěkaní, temperamentní až choleričtí, milující pohodlí a mající obrovskou chuť k lovu. Je to prostě souhrn vlastností, se kterými přišli na svět, jsou pro toto plemeno charakteristické, jsou zděděné po předcích, tvoří vrozenou povahu tohoto plemene. Proto je také součástí standardu každého plemene popis povahy, protože pro každé plemeno je povaha jiná a je na chovatelích, aby se k tomuto ideálu chovem blížili – jinak řečeno, vybírali k chovu takové jedince, kteří tyto povahové vlastnosti splňují a budou je předávat svým potomkům.

   Kdyby se totiž povaha nedědila, běžně bychom mohli vidět například barzoje v saňovém zápřahu, labradora běžícího dostihy a kousajícího na rukáv a teriéra jako klidného vodícího psa. I na svých vlastních dětech a rodičích vidíme, jak se povahové vlastnosti dědí. V rodině Bachů, Mozartů, Suků třeba hudební nadání, v rodině Baťů, třeba, manažerské schopnosti. Naši předkové letitou zkušenost o dědění povahy promítli do přísloví o jablku, nedaleko padajícím od mateřského stromu.

   To, co se nedědí, je vycvičenost, vychovanost. To je asi to, co jsi měla, milá Katko, na mysli. Novorozený tvor přichází na svět s povahou, kterou zdědil po předcích a společně s vlivem prostředí tvoří během jeho života jeho osobnost. Dodnes se psychologové, psychiatři, kriminalisté a vychovatelé přou o to, jaký podíl vlivu na celkovou osobnost má vrozená povaha ku vlivu prostředí. Zda 40% ku 60%, nebo 50% ku 50% nebo jiný. Proto ani já nebudu tvrdit, nejsa graduovaným psychologem, co je důležitější, zda vrozená povaha, či vycvičenost. Avšak osobně se domnívám, že nepatrně důležitější je to, s čím se na svět přijde, vliv prostředí je sice také velice důležitý, avšak ze slepice orla nevychováš. Takže můj soukromý názor je: vrozená povaha ke vlivu prostředí 60 : 40.

   V našem případě to tedy znamená, že je na nás, chovatelích, abychom ovlivnili povahu plemene žádoucím směrem a na majitelích je, aby s dědictvím, s kterým přišlo štěně na svět, naložili co nejlépe. Co mě se týče, ve svém kynologickém konání se o to velmi snažím. Sestavuji-li chovné páry, myslím i na povahu budoucího potomstva. Exteriérové vlastnosti psa jsou doceňovány na výstavách během několika pár minut, ale svůj zbylý čas je pes pro svého majitele důležitý právě svou povahou. A to nejen pro výcvikáře. Neméně intenzivně se snažím, aby štěně přišlo do rukou, které budou dbát na jeho výchovu.

   Vzhledem k objektivitě nutno dodat, že genetika je kromě nauky o dědičnosti také nauka o proměnlivosti. Proto jsou naši psi, nakonec i my, díky bohu, každý tak jiný, přestože své povahové vlastnosti jsme zdědili.

    Jak říkám, povaha krysaříka mě nepřestává okouzlovat: jeho jiskřivá inteligence, jeho závislost na člověku kombinovaná s ohromující statečností a sebevědomím, jeho nezkrotný temperament, jeho mateřské chování vedoucí někdy až k sebezničení, jeho schopnost hlídat objekty tak veliké, že člověk ani nemůže uvěřit, že je může ze své žabí perspektivy i jen dobře vidět a tak dál. Chci, aby takový zůstal. Pravda, má i nemilé vlastnosti, jako je uštěkanost a lovecká vášeň, nepřílišná čistotnost. Ty se právě snažím tlumit výchovou.

   Zatím, co toto píšu, sedí mi má fena na klíně, s naprostým soustředěním sleduje pohybující se kurzor na monitoru a přemítá, kterak ho ulovit. Něčeho takového je schopný jenom krysařík. Snažme se, aby jeho povaha zůstala tak výjimečná!

Louis Bromfield: paní Parkingtonová

" …Velmi mnoho lidí (je) nemá rádo, obzvlášť muži ne, ale to je proto, že jim nerozumějí. Protože jejich odvaha a důstojnost a vědomí vlastní důležitosti jsou na ta malá tělíčka příliš velké, a proto se jim, podobně jako malí lidé, trpící stejným nepoměrem, někdy zdají pouze hluční a otravní…"

článek konzultován s psychiatrem MUDr. Annou Čechákovou.

Jana Hrbková

                                                          Cyríseka a Cílinka Dar minulosti

    Nahoru
 
2017

 
 
2016



 
 
KPPPK je jediným oficiálním klubem zastřešeným ČMKU s možností vydávat rodokmeny pro pražské krysaříky. Žádné jiné občanské sdružení nemá tento status a nezastřešuje chov pražského krysaříka.
 
 
 

Klub přátel psů pražských krysaříků 2009 - 2017 - správce webu - Pavla Čiháková - webmaster - Rubik