Woko - hlídač novinek



Poslední aktualizace:
22.09.2017
 

Krysařík a agility

   Když jsem se rozhodla pořídit po smrti Flamme, mé 17leté fenky švýcarského honiče, krysaříčka, netušila jsem do jakého kolotoče se dostanu.
Požádala jsem tenkrát v roce 1998 mého bratra o to aby mi schoval z plánovaného vrhu jednu fenku Pražského krysaříka. Z lékařských důvodů jsem si totiž musela pořídit plemeno do váhy 5 kg, no a tak proč tedy ne PK? Chtěla jsem jí černou s pálením, tedy chtěla jsem pidi dobrmana. Fenka Ama Čtyřlístek po spáření s Atilou z Vyšehradského podhradí měla 27. 4. 1999 tři krásná štěňátka, 3 KLUKY !

     

Tím pádem to bylo s fenkou vyřešený a zamluvila jsem si tedy klučíka jménem Bandit. Jelikož se jednalo o jeden z prvních vrhů u kterých se musely ponechat ocásky kvůli exportu poprosil mne pan Ing. Findejs o to abych se pokusila udat ještě jedno štěně ve Švýcarsku abychom toto plemeno ukázali více za hranicemi. Odvážela jsem si tedy hned dvě štěňátka. Umístění na adresy k různým přátelům nevyšlo, nechtělo se mi prodávat drobečka do neznáma a tak jsem se stala najednou paničkou hned dvou maličkých krysaříčků. Bandit a Ben tak vešli do mého života. Výchova k čistotě nebyla lehká, ale zvládlo se to. Nejobtížnější ale bylo je zbavit hrůzostrašného strachu ze všech psů které potkávali. Požádala jsem tedy o pomoc a zapsala jsem se do místního kynologického klubu "Société Canine Fribourg". Zde se kluci naučili poslušnosti spolu s vlčáky, rotwailery atd. a naučili se tak pohybovat mezi skupinou psů. V tomto klubu existovala buňka, kde se vycvičovalo agility.

Agility, sport pro psy a psovody se mi okamžitě zalíbil a rozhodla jsem se, že to krysaříčky naučím. Nacvičovali hned s velikánskou radostí, taky se jim tato hra hodně líbila. Bohužel a nebo bohudík, to jak se to vezme, Canine de Fribourg zrušila buňku agility a doporučila nás do jednoho klubu který se zabýval jenom tímto sportem. Stali jsme se tedy členy "Cypat´Agil".

     

Název je slovní hříčka a může taky znamenat šest hbitých nožek (six pattes agiles). Zde mne trénéři přesvědčili, že jsme schopni podstoupit bez obav oficiální FCI závody. Rozhodla jsem se tedy a pořídila jsem si licenci na závodění, nejprve jenom s Bandím a později taky s Benem.
   Uvážila jsem, že jelikož zde jako neuznané plemeno nemohu vystavovat krysaříky na výstavách psů a tím pádem jim dělat reklamu, mám tuto jedinečnou druhou možnost.

Začala jsem závodit jen tak z hecu, ale nakonec jsem tomu přišla na chuť. S reklamou je to taky výtečný, Bandit (2,3 kg) a Ben (1,8 kg) jsou ti nejmenší pejskové kteří mají závodní licenci agility zde ve Švýcarsku a stali se maskotem našeho klubu. Když jsem začala závodit s Bandím v kategorii S1 nemyslela jsem, že bychom se někdy mohli dostat na stupínek vítězů. Šlo mi hlavě o to aby si zacvičil a abych tak mohla krysaříčky předvádět veřejnosti. Z legrace jsem říkala, že mi nejde o to aby se stal mistrem Švýcarska. Teď se ale musím přiznat, že jsme k tomu neměli tak daleko, podařilo se mu totiž postoupit do kategorie S3 a tím pádem mohl soutěžit o titul "Mistr Švýcarska". Mistrovství Švýcarska v agility 2005 probíhalo 25 a 26 června ve sportovní hale v Chur. V kategorii "small 3 (S3) běželo 75 pejsků, do finále postupovala 1/3 nejlépe umístěných družstev (pes + psovod) ve dvouch kvalifikačních závodech. . Rozhodčími byli pan Paulo Meroni (I) a pan Antonín Grygar (CZ), zasvěcení si dovedou představit obtížnost těchto parkůrů.

     

   Pochopitelně a logicky jsme se nestali Mistrem Švýcarska, ale už jenom ta čest být v té špičce stojí za to a nebyli jsme nijak nemožní, všechny závody jsme absolvovali do konce a bez vyloučení, sice s chybičkama a s trestným časem ale zato s velkým úspěchem u obecenstva.

     

Musím vysvětlit, že aby se krysaříček dostal na nejvyšší stupínek musí udělat parkůr absolutně bez chyby a tou neideálnější trasou, jelikož má velký handicap v rychlosti. I když je krysařík velmi hbitý a rychlý pejsek, musí udělat pět kroků tam, kde scheltie a nebo pudlík udělá jenom skok. K překonání stříšky a nebo houpačky potřebuje mnohem více vteřin. Proto taky máme vždy velikánský potlesk, když se objevíme na stupínku vítězů a musím se pochlubit, objevujeme se tam velmi často. Stalo se dokonce, že jsem se objevila na stupínku vítězů s oběma pejsky při konkurenci 14 pejsků stejné kategorie.

Rasa Ratier pragois a nebo Prager Rattler začíná být známa v kruhu kynologů ne jenom tady ve Švýcarsku ale i v Alsasku, tj. západní Francii, kde závodíme pravidelně každé léto a kde jsme se taky umístili na velmi čestném 4.místě.

     

Atila z Vyšehradského podhradí může být hrdý na své syny, neboť Bandit a Ben Pražský Rodos jsou nejšikovnější sportující krysaříci.

Ludmila Muschietti

Fotografie z La Sarraz 2004 a Bouclenvillier 2004, poslední tři z mistrovství Švýcarska v agility r. 2005 v Churu

    Nahoru
 



 
 
KPPPK je jediným oficiálním klubem zastřešeným ČMKU s možností vydávat rodokmeny pro pražské krysaříky. Žádné jiné občanské sdružení nemá tento status a nezastřešuje chov pražského krysaříka.
 
 
 

Klub přátel psů pražských krysaříků 2009 - 2017 - správce webu - Pavla Čiháková - webmaster - Rubik