Woko - hlídač novinek



Poslední aktualizace:
26.03.2017
 

Defekty lebky – fontanely

Během vývoje lebky u plodů existují jako spojení mezi lebečními kostmi vazivová pole, která postupně zanikají. Tato vazivová pole umožňují pohyblivost příslušných kostí a umožňují deformaci lebky pro snazší průchod porodními cestami. Fontanela (lupínek) je vazivová destička mezi lebečními kostmi. Vyskytuje se na průsečíků lebečních švů v místech spojení tří a více lebečních kostí a je způsobená nedostatečným srůstem švů. Ke spojení kostí by mělo dojít nejpozději do 3-6. týdne života štěněte, ale již výskyt fontanely u narozených štěňat lze považovat za odchylku od normálu, stejně jako výskyt hmatných (nesrostlých) lebečních švů u kontroly vrhu.

Při pohmatu lebky štěňat u krátkolebých psů můžeme zjistit čelní fontanelu (fonticulus anterior - bod 1), která se nachází mezi kostí temenní a čelní. Nejčastěji je fontanela spojována s nanismem a malou klenutou hlavou, ale nevyhýbá se ani větším plemenům. Popsány jsou nesrostlé lebeční kosti například u štěňat kokršpaněla.

Souhrně fontanely bývají pojmenovány jako tzv. šest lupínků. Zejména u krátkolebých psů se může vyskytnout mimo čelní fontaney ještě některá z dalších pěti. Pokud se vyskytnou u zvířete další fontanely, zpravidla přetrvávají po celý život. Jedná se o malou týlní fontanelu (fonticulus posterior - bod 2), 2 postranní fontanely (fonticulus mastoideus - bod 4) a 2 stenoidální fontanely (fonticulus sphenoidalis - bod 3). U pražského krysaříka se v poslední době vyskytly ve zvětšené míře právě stenoidální fontanely a proto je potřeba se na jejich výskyt zaměřit. Nevyskytují se vždy fontanely na obou stranách lebky souměrně, nezřídka se objeví pouze jedna na levé nebo pravé straně.

     

Pohled na lebku člověka znázorňující výskyt fontanel mezi lebečními kostmi

Fontanela u štěňat se vyskytuje zpravidla ve velikosti mezi 0,1-1 cm. Během vývinu malá fontanela zpravidla zcela sroste a nezpůsobuje žádné zdravotní problémy. Normálně se definitivně uzavírá na konci druhého měsíce života. Jsou však popsány případy, kdy se fontanela naopak s růstem štěněte zvětšovala. Extrémním případem je pak štěně kokršpaněla u něhož se fontanela zvětšovala a štěně nakonec uhynulo.

V letech 1999 až 2006 bylo posouzeno 1776 narozených štěňat a 345 dospělých jedinců plemene čínský chocholatý pes. Fontanela se vyskytla u 4,11% narozených štěňat. Vypočítaná segregační pravděpodobnost 0,2536 odpovídá autozomálně recesivní dědičnosti.

Mezi nejčastější vrozené vývojové vady se řadí perzistující (přetrvávající) fontanela. U psů s malou neuzavřenou fontanelou obvykle majitelé neuvádějí žádně zdravotní problémy. Spolu s velkou fontanelou se ale často vyskytuje hydrocephalus - vodnatelnost mozkových komor, která je buďto fatální pro štěně již při porodu, nebo se může během života psa zhoršovat, způsobovat různé neurologická poruchy a končit smrtí psa.

     

Srovnání lebky čivavy bez fontanely a lebky čivavy s fontanelami (a hydrocefalem).

Zřejmé je, že používat psy s perzistující fontanelou pro další chov je nevhodné, stejně jako používat k chovu jedince, v jejich vrzích se opakovaně perzistující fonatenela vyskytla.

Standard pražského krysaříka uvádí perzistující fontanelu jako vyřazující vadu.

zpracovala Ing. Miluše Bőhmová

zdroj Wikipedie, Nesvadbová, Vokurka a Hogo, Svoboda, Pulling, Dylevský

    Nahoru
 
2017

 
 
2016



 
 
KPPPK je jediným oficiálním klubem zastřešeným ČMKU s možností vydávat rodokmeny pro pražské krysaříky. Žádné jiné občanské sdružení nemá tento status a nezastřešuje chov pražského krysaříka.
 
 
 

Klub přátel psů pražských krysaříků 2009 - 2017 - správce webu - Pavla Čiháková - webmaster - Rubik