Woko - hlídač novinek



Poslední aktualizace:
29.04.2017
 

Nežádoucí reakce na vakcinaci


Ke konci loňského roku se na diskusním fóru objevila rozsáhlá konverzace, která začala dotazem na polyvalentní vakcíny a „vakcínách na tři roky“. Přišlo mi líto, že by informace, které se zde objevily a byly nejen zajímavé, ale i poučné, měly zmizet v propadlišti dějin. Proto je zde přináším, zejména jako upozornění na možné nežádoucí reakce na vakcinaci a možnost včas zabránit hrozícím, někdy při nedostatečně včasné pomoci až fatálním následkům.

Ing. Miluše Bőhmová

Přes veškeré pozitivní přínosy s sebou očkování přináší i občasné problémy v podobě nežádoucích reakcí. Jejich frekvence je naštěstí velmi nízká, nicméně čas od času se objevují, způsobují aktuální zdravotní problém u očkovaného zvířete a znamenají nepříjemné překvapení pro majitele psa a pochopitelně i pro veterinárního lékaře, který vakcínu aplikoval. Z nežádoucích reakcí známe především tyto:
1) mírné zduření v místě vpichu. Jedná se o tvrdší bouličku, která se pohybuje s kůží. Časem se pomalu vstřebá, v některých případech může drobné zduření přetrvávat. Jedná se pouze o kosmetickou vadu.
2) Alergická reakce na vakcinaci. Nejčastěji vyvolává tuto reakci ředidlo ve vakcíně (Proto jsou rozdíly v reakci na vakcinaci stejného onemocnění od různých výrobců u konkrétního jedince) nebo vakcína proti leptospiróze. Reakce se objevuje se asi půl hodiny až hodinu po očkování a projevuje se otokem hlavy a krku. Při výrazném otoku krku může dojít k zadušení a proto je nutné ihned navštívit veterináře.
3) Anafylaktická reakce je nejzávažnějším druhem reakce na očkování, ale vyskytuje se velice zřídka. Objevuje se do 15 minut po očkování, takže pokud je jí obáváte u Vašeho psa, můžete těchto 15 minut počkat v čekárně u veterináře a až pak jít v klidu domů. Při této reakci se u psa objevují nervové příznaky a upadá do bezvědomí. Nutná je okamžitá odborná pomoc.

Lokální reakce svým způsobem hraje pozitivní roli v aktivní tvorbě protilátek. Objevují se totiž výhradně u inaktivovaných vakcín, což jsou očkovací látky obsahující zárodky umrtvené chemickými antiseptiky (například formolem, merthiolátem aj.). Inaktivace způsobuje snížení imunizační schopnosti vakcíny a vyžaduje tudíž další úpravu ve smyslu zvýšení účinnosti. Toho se dosahuje přidáním tzv. adjuvans - nejčastěji aluminium hydroxidu nebo olejové emulze, které vyvolávají zvýšenou tkáňovou reaktivitu v místě vpichu po dobu několika dnů až dvou týdnů. Imunitní systém tak získá dostatek času k rozpoznání vpraveného antigenu a následné protilátkové odpovědi. U většiny očkovaných psů tuto místní tkáňovou reakci ani nezaregistrujeme (probíhá v podkoží na mikroskopické úrovni), v menším počtu případů se objeví zatvrdnutí nebo uzlík zpravidla velikosti hrášku nebo nejvýše lískového oříšku, který spontánně vymizí během jednoho až dvou týdnů. Zcela výjimečně se vytvoří tzv. sterilní absces jako výsledek neadekvátní místní reakce, a je nutno jej řešit chirurgicky. S výše popsaným efektem souvisí i občas se objevující bolestivost během injekce nebo bezprostředně po ní – je to záležitostí zpravidla několika vteřin a nemá žádný další negativní vliv na očkovaného jedince.

Jiná situace je u celkových nežádoucích reakcí. Vznikají jako patologická odpověď imunitního systému na organické komponenty, nejčastěji fragmenty buněčného materiálu nebo antigeny kultivačních médií, eventuálně na bakteriální antigeny především v případě leptospirových vakcín. U určitého procenta celkových reakcí jsou příčinou komponenty zvířecích sér (například hovězí proteázy), které jsou běžnou součástí buněčných kultur, sloužících k produkci vakcinačních kmenů. Alergičtí jedinci mohou být předem senzitivováni těmito bílkovinami, které od časného věku přijímají s potravou, aniž dotyčného jakkoli poškozují. Teprve po jejich vpravení do organismu jinak než přes trávicí trakt, tedy injekčně s vakcínou, dojde u nich k nastartování abnormální celkové (alergické) reakce. Ta se nejčastěji projeví kožními a podkožními otoky, s nejčastější lokalizací na hlavě (víčka, nos, pysky) a kopřivkou spojenou případně se svědivostí. Nastupuje zpravidla během 30 minut až 2 hodin po očkování, nejdéle do 4 - 6 hodin, a délka jejího trvání bývá řádově rovněž v hodinách.

Přestože většinou odezní spontánně, je v každém případě vhodná intervence veterinárního lékaře. Dojde-li k rozsáhlé akutní celkové reakci (alergii), může být její průběh velmi dramatický. V organismu postiženého zvířete dojde k abnormálnímu uvolnění mediátorů zánětu (látek uvolňovaných z bílých krvinek), jejichž působení může navodit oběhový kolaps a otoky nejen v kožní oblasti, ale i ve vnitřních orgánech (například otok plic). Současné zvýšení sekrece hlenu na sliznicích především dýchacích cest a spasmus (křeč) hladké svaloviny, která je součástí stěn vnitřních orgánů (průdušek, žaludku a střev, močových cest), může stav dále komplikovat. Tato hypersenzitivní reakce se nazývá anafylaxe a objevuje se až po několika bezproblémových vakcinacích - poprvé zcela nečekaně třeba až ve věku pěti let. Tzv. anafylaktoidní reakce vzniká již při prvním setkání s vakcínou na poněkud odlišném principu, ale se stejnými důsledky. Nutno připomenout, že podobnou těžkou alergickou reakci mohou kromě vakcinačních antigenů vyvolat i některé léky, především antibiotika, dezinfekční prostředky, hmyzí jed a další. Problém se pochopitelně netýká pouze zvířat, ale minimálně stejnou měrou i člověka.

Jednou z možností očkování vztekliny jsou polyvalentní vakcíny (vícesložkové) – tedy očkování vztekliny (R) spolu s trojkombinací (DHP) případně ještě s Leptospirózou (L) či psincovým kašlem (Pi).

Tyto vakcíny jsou vyráběny proto, aby se očkovaly najednou... Logicky to vyplývá z požadavků trhu, kdy páníčkové zvláště vesnických pejsků nejsou ochotni s pejskem cestovat na očkování 2x ročně (a přiznejme si, že i pro mnohé z nás by to bylo pohodlnější jen jednou). Mimo jiné bohužel hlavně dnes, kdy trh je již nasycen vet. ordinacemi se najdou takoví veterináři, kteří raději zvolí variantu co nejvíce úkonů za co největší peníz hned, protože příště byste mohli navštívit zase jinou ordinaci.. (to je však již na jinou debatu).

Kdo by chtěl vidět jak vypadá nehezká zkušenost krysaříka s vakcínu, kouknout může na tyto stránky: http://krysarik.blog.cz/0805/alergicka-reakce-na-ockovani Jak se k polyvalentním vakcínám vyjádřil výrobce (Bioveta): "Z laboratorních zkoušek vyplývá, že vícevalentní vakcíny jsou nejvhodnější při opakovaném očkování zvířat, zatímco pro první rok je lépe postupovat pomaleji a podávat vakcíny s menším počtem původců postupně za sebou"!!

Dovolím si zde citovat MVDr. Můllerovou, známou a uznávanou vet. lékařku a mimo jiné hlavně dlouholetou a zkušenou chovatelku: "Malá nebo zakrslá plemena očkuji pouze s přípravou homeopatiky a leptospirózu očkuji až od desátého týdne, nejlépe až ve dvanáctém týdnu. Protože EU vyžaduje vakcinaci proti vzteklině od tří měsíců, musím na tuto skutečnost majitele upozornit a je na jeho rozhodnutí, jaký postup zvolí. Polyvalentní vakcína pro yorky, čivavy nebo i jezevčíky ve dvanáctém týdnu skoro vždy vyvolá alergickou reakci. V lepším případě jen uzlík v místě vpichu, často otok v okolí vpichu, nebo celkově otok obličeje, nechutenství, průjem. Zřídka se setkávám s kopřivkou."

Každý pejsek opravdu reaguje na jinou vakcínu či její složku, takže lze třeba jen podle zkušenosti s rodiči pejska předvídat na co může reagovat ten Váš. Ze zkušeností vyplývá, že reakce se z 99% dostavila vždy při druhém očkování látkou od stejné firmy a vždy po následné zklidňující injekci odezněla. Při očkování na vzteklinu se již nikdy reakce neobjevila (očkujeme vakcínu Rabisin). Je pravda, že tady všichni, o kterých mluvím očkujeme vakcíny na základ (DHP případně DHPPi) a vzteklinu zvlášt (případně zvlášť i Leptospiru).

Pro mně tedy jednoznačně jak z předešlých informací, tak z dlouhodobých zkušeností s vakcínami plyne následující: očkovat nepolyvalenčními vakcínami. Možná se opravdu občas alergické reakci na vakcínu nevyhneme, ale v okamžiku, kdy se vyskytne, potýká se můj pes pouze s tímto a ne ještě s imunizací na vzteklinu, na což bezpochyby potřebuje další spoustu energie.

A nikdy nezapomeňte - vakcinovat psa je nutné vždy v ideální kondici, bez poruch zdravotního stavu!!

Sestavila Ing. Miluše Bőhmová
Čerpáno z příspěvků Z. Horákové, J. Pöchmannové, MVDr. Trněné,
MVDr. Michala Gojdy, MVDr. Macků, MVDr. Mullerové, firmy Bioveta



    Nahoru
 
2017

 
 
2016



 
 
KPPPK je jediným oficiálním klubem zastřešeným ČMKU s možností vydávat rodokmeny pro pražské krysaříky. Žádné jiné občanské sdružení nemá tento status a nezastřešuje chov pražského krysaříka.
 
 
 

Klub přátel psů pražských krysaříků 2009 - 2017 - správce webu - Pavla Čiháková - webmaster - Rubik