Woko - hlídač novinek



Poslední aktualizace:
22.09.2017
 

Nová noční můra chovatelů psů HERPES VIRUS PSU CHV1

Popíši Vám smutný příběh našeho toužebně očekávaného vrhu štěňátek Pražského krysaříka, snad tím zaujmu alespoň nějaké majitele a chovatele psů a zachráním tím alespoň pár štěňátek a ušetřím chovatele hodně trápení.

Nelinka - moje fenka Pražského krysaříka splnila vše co potřebuje mít fenka jejího plemene do chovnosti a nadešel čas jejího prvního krytí a pak očekávání prvního vrhu krysaříků v naší CHS Z Henrisaru. Nelinčina březost probíhala normálně, pěkně se kulatila a tak jsem radostně chystala "výbavičku" a moc se těšila. Ultrazvuk ve 27.dnu březosti potvrdil co jsem tušila - že je březí a já na vlastní oči viděla 4 zárodky. Byla jsem moc šťastná. Nechtěla jsem o tom ani mluvit abych to nezakřikla a jen se těšila a doufala ve šťastný, lehký a přirozený porod a zdravá krásná štěňátka. Nela měla "za úkol" dokázat, že nese hnědou barvu po otci a já si jednu hnědou holčičku po ní toužila ponechat.

58.den březosti začala Nela blinkat, měla průjem a nějak se mě "nezdála". Šla jsem s ní k veterináři, který říkal, že to může být už k porodu - anebo nějaká viroza... dal mě nějaký prášek na průjem a řekl, jak bude špatná i další den a nebude rodit, tak ať dojdu znovu. Nela další den začala rodit... bylo to 59.den, takže jsem si myslela, že to bylo k porodu "to blinkání a kakání". A je to tudíž normální. Takže začal porod.

Nela nemohla hodinu a půl vytlačit první štěně - ale jakoby se nějak ani moc nesnažila, pak jsem pochopila proč... měla v sobě mrtvý plod černou s pálením fenku, nedovivinutou zrůdičku asi déle mrtvou, byla v černé zkažené vodě, čumáček jako pták, s nedovivinutou kůží na těle a s rozštěpem břicha (neuzavřená břišní dutina), střeva ven... no, hrůza... nějak jsem TO z ní vytáhla a ihned volala veterináře, ten dojel, podíval se na Nelu a mrtvý plod a říkal, že se to občas stává, ale dál to může být dobré a ostatní štěňátka můžou být v pořádku. Že proto asi Nela rodila "dříve", že ten zkažený plod tzv. "černý plod" chtěl ven. Byla jsem hlavně ráda, že to mrtvé štěně neotrávilo i Nelu, jak řekl veterinář - mohlo být hůř a mohla mi i umřít.

Dále tedy již Nela rodila opravdu normálně a za asistence mě a veterináře porodila postupně fenku - hnědou s pálením a posléze hnědého s pálením pejska. Oba ale z nějakými podivnými dýchacími obtížemi - štěňátka lapala po dechu jako ryba na suchu... fenka byla velmi málo životaschopná, skoro se nepohybovala a ani po masážích tělíčka a pokusech o rozdýchání se nepodařilo ji zachránit. Veterinář naznal, že fenka mohla být přidušena delším porodem. Pejska jsme zachránili, ale bylo moc divné jak půl hodiny po porodu lapal s otevřenou tlamkou po dechu, celý den v něm "chrčelo", vypadalo to jakoby se napil plodové vody a dusí se v plících plodovou vodou. Provedli jsme různé zachranné akce - dle instrukcí zkušených chovatelů krysek - nahřívání, masáže a další více méně zoufalá "kouzla". Pejsek se k mojí obrovské radosti chytil, 3 dny vypadal dobře, pil a přibral. Další 4.den života přestal pít, byl slabý, jakoby hadrovitý, ztrácel teplotu tělíčka, přikrmovala jsem ho mlékem pro štěňátka, nahřívala jej, zvýšila teplotu v porodnici na 34 stupňů, bohužel měl velice malou snahu pít a polykat. To už dle příznaků u všech našich štěňat veterinář označil za možný Herpes virus a nedával nám skoro žádné naděje, neboť štěňátkům takto postiženým už žádné pomoci není.

Poslední den života našeho malého krysaříčka, 5.den po porodu v něm opět začalo "chrčet", začal opět lapat po dechu, přestal zcela pít, kapka mléka daná do pusinky mu nešla do žaludku, ale vracela se nosem, dostával křeče do tlapek jakoby pádloval, plakal, hrozně se nafoukl, měl v průjmu krev a večer ve stáří 5-ti dní umřel. Zoufalství Nelinky jsem velmi těžce přihlížela, přišla o všechny svoje štěňátka a nechápala to - pořád je hledala. Já byla v šoku, nikdy jsem nic podobného nezažila a tak - rozhodla jsem se tedy přijít věci na kloub a učinit cokoliv abych příště zabránila takové hrůze a dala jsem uhynulého psíka na pitvu. Výsledek pitvy našeho malého uhynulého krysaříčka z Nelinčiného vrhu, prokázal bohužel to co jsem již očekávala - Herpes virus psů CHV 1.

Zpracovala jsem obecné informace, které jsem získala od jiných postižených chovatelů, veterinářů, z internetu, z literatury. Je to psáno pouze "neodborně", ale snažila jsem se prostě lidově a srozumitelně pro obyčejné laiky jako jsem já, pro obyčejné pejskaře.


OBECNÉ INFORMACE O HERPES VIRU PSU CHV1

Je to v současnosti nejčastější onemocnění u štěňátek do 1 měsíce stáří, které končí téměř vždy smrtí, nejčastěji úhynem celého vrhu.Je to nenormální překvapivý šokující stav celého vrhu, který se odehraje většinou tak rychle, že chovatel ani nestihne nějaké záchranné akce provést a vypátrat vlastně co se s vrhem děje.I zkušený chovatel jen zírá jak mu odchází štěňátka za podivných příznaků.

Přenos a vylučování viru Herpes je jakoukoliv tělní tekutinou, nejvíce při krytí dále při březosti, porodu, nemoci, nebo při jiném větším stresu psa. U dospělého jedince není tento virus klinicky rozpoznatelný a nezpůsobuje psu v podstatě žádné potíže, které by chovatel zaregistroval. Herpes se vyskytuje v populaci psů odedávna, ale jednak nebyl dříve znám (první případ byl popsán a dokázán v roce 1965) a nebyl rozšířen v takové míře jako dnes. Promořenost psí populace v ČR uvádějí veterináři asi 40%, ve světě i více.

Herpes virus lze již v této době dobře diagnostikovat - ovšem pouze krevním testem, pokud pes má v krvi protilátku proti Herpesu je jasné, že se s virem Herpesu setkal - tudíž je nakažen, má jej v sobě již navždy a bude jej v určitých případech dál přenášet. Doporučuje se izolovat zvířata v době nemoci a dále během březosti, neboť v tomto období dochází k vylučování viru a může dojít k nakažení zdravých psů.

Štěňátka s vrhů nakažených Herpesem většinou hynou do 24 - 48 hod. po nakažení, nebo když přežijí jsou nositely a přenašeči tohoto viru navždy. U štěňátek se Herpes virus projevuje malou životaschopností, dýchacími obtížemi (štěně lapá po dechu jako ryba), slabým sacím reflexem, sníženou tělesnou teplotou, pláčem, křečí v těle (štěně pádluje), často se přidá masivní pomnožení bakterií Clostridium a E.coli, které způsobí záněty orgánů, otravu krve, sepsi organismu, obrovské nadýmání a smrt.

Proti viru Herpes se dá v této době již bojovat a to hlavně preventivně, ale musí se začít ještě před krytím, očkovaním matky vrhu. V současné době očkovací látku vyrábí pouze jedna firma a jedna dávka stojí od 800 - 1 000 Kč. Očkovací látka se jmenuje EURICAN HERPES 205. Očkování je dvoufázové - první dávka se dává feně asi týden před krytím a druhá dávka asi dva týdny před očekávaným porodem. Očkovací látka neobsahuje oslabené ani modifikované viry Herpesu, ale pouze čistou protilátku, která vir v těle již dříve případně nakažené feny "zneutralizuje" a tím nedojde k nákaze krycího psa či přenosu s nakaženého psa na zdravou fenu při krytí a dále nedojde ke zničení embryí a později plodů a čerstvě narozených štěňátek.

Je nutno si přiznat, že v našich tuzemských chovech, zvláště větších chovech s více psy, je hojně rozšířen a vysvětluje mnohé zdánlivé "nezabřeznutí", potraty, rození nedovivinutých štěňátek (časté jsou rozštěpy břišní dutiny u mrtvě narozených štěňátek) nebo rození málo životaschopných štěňat, nebo překvapivé jinak nevysvětlitelné úhyny narozených štěňátek až do stáří 1 měsíce.

Uvádím zde tyto informace hlavně pro varování ostatních chovatelů jakéhokoliv plemene, neboť Herpes virus nezná hranice států ani si nevybírá plemeno, zdevastuje celé vrhy a vyděšenému chovateli i jeho fence- matce vrhu, zbyde jen zoufalství, oči pro pláč a prázdné místo v košíčku či porodní bedně i v srdci. Nikomu nepřeju prožít to co se stalo u nás, koukat na nešťastný porod, smutnou bezradnou fenku a svíjející se dusící bolestí plakající štěňátka, kterým již nemůžete pomoci.

Existuje pouze prevence a ochrana feny a očekávaného vrhu - tou je již výše zmíněné očkování-jménem Eurican Herpes 205. Neuplyne mnoho času a toto očkování bude patřit k běžným očkováním chovných fen. Chtěla bych aby si to přečetl každý chovatel a zamyslel se a zvážil rizika, já možnost volby neměla, neboť jsem žila jako mnoho dalších postižených v nevědomosti.

Šárka Mikolášková

    Nahoru
 



 
 
KPPPK je jediným oficiálním klubem zastřešeným ČMKU s možností vydávat rodokmeny pro pražské krysaříky. Žádné jiné občanské sdružení nemá tento status a nezastřešuje chov pražského krysaříka.
 
 
 

Klub přátel psů pražských krysaříků 2009 - 2017 - správce webu - Pavla Čiháková - webmaster - Rubik