Woko - hlídač novinek



Poslední aktualizace:
20.06.2017
 

Pozor na dravce

Předpokládám, že většina z vás obdržela společně s novým zvířecím přírůstkem - krysaříkem - i cosi jako seznam různých upozornění a varování. Nejinak tomu bylo u mne. Musím se přiznat, že zejména upozornění, abych si při vycházkách na okrajích lesů či otevřených polí dávala pozor na dravce, ve mně vzbuzovalo trochu úsměv. Proč, to ani sama nevím. Od přírody nejsem nijak odtržená, vím, jak rychle dovede jestřáb střemhlav popadnout slepici třeba pár metrů od vás, rovněž jako mám přehled o zvěři, která se kolem naší samoty pohybuje. Léta strávená od narození po současnost s velké části uprostřed polí mezi lesy na Křivoklátsku, vás k určitým poznáním přivedou. Nedělám si tedy žádné iluze o tom, že by snad silnější predátor z nějakých pohnutek omilostnil slabší kořist, či že v přírodě to funguje podle bajek. Za poslední tři roky s krysařičkou Alexou-Majkou jsem nabyla dojmu, že žádné velké nebezpečí ze vzduchu nehrozí - ani naše slepice a kachny několik let žádné nebezpečí z oblohy nezažily, a já v každém případě co chvíli přehlédnu terén i oblohu. Činím tak instinktivně, mám ráda přehled, na samotě dost potřebný. Za daleko větší nebezpečí jsem vždy považovala různě zaběhlé cizí i známé psy, které to k nám přímo táhne.

Jsme-li u nás na samotě jménem Požáry, vypustím ještě pozdě večer Majku ven vyvenčit, přičemž obvykle tu chvíli stojím ve dveřích a vychutnávám si skvělý vzduch. A je jedno, zda je plus nebo minus deset stupňů. Inu, takto si stojím, dýchám, hledím do tmy, kdy již Majka přiběhne po pěšince podél domu ke dveřím. V daném okamžiku to bylo rychlé, nikde neotálela, neštěkala, nemusela jsem ji popohánět voláním, což bylo dáno chladem a zimou na nožičky - vždyť byl sníh. Spolu s přibíhající Majkou se mi tentokrát zdálo, že jsem ve vzduchu, téměř nad ní, zahlédla i nějaký pohyb, cosi jako mávnutí křídla. A nezdálo. Před vchodem (první větve sahají asi dva metry od střechy) stojí stará bluma, na které najednou přistála sova. Myslím, že jsem zůstala překvapením stát s otevřenými ústy a koukala sově do očí. Ona na mne koukla také, tvářila se, že ji nezajímám a hlavně že ze mne žádný strach nemá. Svou pozornost zjevně - mírným skloněním hlavičky - upřela k mým nohám. Tam totiž stála potenciální kořist - Majka. Zdálo se, že tento bystrý pejsek, kterému jen tak něco neunikne, vůbec nic nezaregistroval. Ten opravdu neslyšný let a nebezpečí ze vzduchu uniklo mne i jí. Nechápala, proč tak dlouho a zkameněle stojím na zápraží, když se tak záhy vrátila, a popošla kousíček dál, aby si sedla na rohožku. Sova natočila hlavičku tak, aby viděla, kam kořist zachází. Když jí Majka zmizela z očí, asi po deseti sekundách se zase neslyšně vznesla a zmizela do tmy. Docházelo mi to postupně a zpětně jsem si tu krátkou chvíli promítala - aniž bych chtěla něco dramatizovat, zdálo se, že noční dravec si Majku opravdu vyhlédl jako kořist. Podle toho, odkud kam na větvi dosahoval, jsem velikost odhadla ke čtyřiceti centimetrům a dle velikosti, zbarvení i výskytu sov šlo nepochybně o puštíka obecného. Údajně loví hlodavce i jiné živočichy, ale jen na zemi. Prý patří mezi „nejtroufalejší“.

Jelikož bych však nerada strašila vypouštěním nějakých nesmyslů, obrátila jsem se na Ornitologické oddělení Národního muzea v Praze. A co jsem se v této souvislosti od odborníků dozvěděla? Puštík obecný opravdu vyloučen nebyl. Tito dravci ale tak dobře nevidí, orientují se podle zvuku, s čímž souvisí i zmiňované naklánění hlavy směrem k objektu pozorování. Co se týče odnešení kořisti, kterou jsem uvedla kolem 1,70 kg, tak to už je prý příliš, v tom velké riziko není. Zásadní nebezpečí je v momentu popadnutí kořisti, kterou tak vlastně zabíjí - probodnutím drápy. Pokud by k tomuto okamžiku došlo (což vyloučeno nebylo), mohlo by to pro tak malého pejska být osudné.

Tato varující zkušenost snad stála za to, abych se o ni s vámi podělila. A raději se nedejte zmýlit tím, že nejste třeba zrovna někde na samotě.

Petra Zaviačičová


    Nahoru
 
2017

 
 
2016



 
 
KPPPK je jediným oficiálním klubem zastřešeným ČMKU s možností vydávat rodokmeny pro pražské krysaříky. Žádné jiné občanské sdružení nemá tento status a nezastřešuje chov pražského krysaříka.
 
 
 

Klub přátel psů pražských krysaříků 2009 - 2017 - správce webu - Pavla Čiháková - webmaster - Rubik