HYPOTHYERÓZA - NEDOSTATEČNÁ FUNKCE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

Při nedostatečné funkci štítné žlázy je zásobování buněk hormony štítné žlázy nedostačující. Hormony jsou životně důležité endogenní látky, jejichž úplný nedostatek vede v mnoha případech k smrti. Celé hospodaření s hormony je složitý a citlivý systém, který citlivě reaguje na výpadek kteréhokoliv článku. Výsledkem je zpomalení a narušení látkové výměny v tělesné tkáni, což vyvolává různé další choroby. Toto onemocnění může být získáné nebo zděděné. Vrozená hypotyreóza je vzácná jak u lidí, tak u psů. Její příčinou jsou abnormální vývoj štítné žlázy či hypofýzy nebo hypotalamu, defektní tvorba hormonů, snížená činnost štítné žlázy matky či poruchy stimulace štítné žlázy hormonem TSH. Nedostatek hormonů štítné žlázy je přítomen již u štěňat, ale buď způsobí smrt, nebo se ani nezpozoruje, přičemž se později projeví zjevné příznaky spojené zejména s růstem a celkovým fyzickým vývojem organismu (disproporcionalitu, krátký hřbet, hrubé, zkrácené hrdlo, hrubé, krátké přední končetiny, útlé, atrofické zadní končetiny, široký, hluboký hrudník, velká hlava, smutný pohled ...), ale také s vývojem nervového, pohlavního a trávicího systému. Poruchy bývají z velké části nevratné.

Získaná hypotyreóza u psů bývá téměř vždy způsobena nezvratným poškozením štítné žlázy, jde tedy téměř vždy o primární druh hypotyreózy (90%). Je to onemocnění progresivní, jehož klinické příznaky se mohou vyvíjet nenápadně i několik let. Rozlišují se dva typy poškození štítné žlázy vedoucí k hypertyreóze, přičemž je celkový poměr jejich výskytu přibližně 1:1, ale může být u jednotlivých plemen odlišný:

A) lymfocytární thyreoiditida nebo autoimunitní zánět
V tomto případě se tělo chová k štítné žláze jako k cizímu tělesu, imunitní systém vytváří protilátky, které napadají tkáně štítné žlázy, což vede k zánětu. Jeho přítomnost v těle lze stanovit právě na základě přítomnosti těchto protilátek v séru - obvykle jde o antityreoglobulínové protilátky TgAA. Výzkumy ukazují, že jde o dědičně vysoce predisponovanou poruchu imunoregulačních systému, jejíž výskyt je u plemen různý. Kromě plemenné příslušnosti na vznik onemocnění ovlivňují mnohé jiné faktory. Jeho iniciátorem může být i roční období či geografická poloha, výskyt různých toxinů v prostředí.

B) Idiopatická degenerace štítné žlázy nebo idiopatická folikulární atrofie
Při této formě poškození štítná žláza ztrácí parenchym (funkční tkáň), který se mění na tukové nebo vazivová tkáň. Příčina vzniku této přeměny není známa. Část případů představuje konečné stádium autoimunitního zánětu.

Příznaky
Začátek onemocnění bývá nejčastěji bez příznaků. Příznaky se objeví až tehdy, když už cca 75% štítné žlázy už nepracuje štítná žláza přestane být schopna produkovat dostatek hormonu. Proto trvá delší dobu, někdy až 2-3 roky, než nemoc propukne ve viditelné formě. Protože průběh nemoci je pomalý, bývají psi často vyšetřováni až ve věku 4-6 let. Majitelé se většinou domnívají, že pes se s přibývajícím věkem fyziologicky mění a že především změna povahy se dá připsat jeho věku. Hormony štítné žlázy působí ve všech buňkách těla, takže při poruše štítné žlázy musíme počítat s mnoha nemocemi. Nejčastěji si majitel postiženého jedince jako první všimne snížené kvality srsti psa, která vypadává, je jemná, suchá, stejně jako pokožka, na níž se mohou tvořit šupiny či lupy. V důsledku zpomalení metabolických procesů pes přibírá i přes nezměněné dávce, je pomalejší, letargický, hodně spí, reaguje na chlad, vyhledává teplé místa. Příznakem je někdy i otok hlavy, zejména partie kolem očí, v jehož důsledku vzniká tzv. smutný výraz. Dále nezřídka dochází ke snížené činnosti srdečního svalu, která se projevuje jako nižší srdeční frekvence, slabý tep, nízká tělesná teplota. Může dojít i poruchám pohybového aparátu, svalová atrofii, poruchám rovnováhy, kdy se pes vytáčí do strany nebo naráží do předmětů, chronické záněty uší, neurologické poruchy, zažívací poruchy, zácpy, poruchy rozmnožování, falešná březost, vynechání hárání, neschopnost zabřeznout, špatná kvalita semene a jiné.

Diagnostika
Mnoho případů, bohužel, zůstává neobjevených. Předpokládá se, že skrytých zůstává až 90% případů, nebo jsou nesprávně diagnostikovány a ošetřovany. Diagnostika hypotyreózy je náročná. Na základě klinických příznaků lze stanovit až pokročilé stádium. U nás se nejčastěji zjišťuje hladina hormonů T4, T3 a TSH, ale dělá se už i test na přítomnost protilátek TgAA. Snížené hladiny T4 a T3 nemusí být vždy příznakem hypotyreózy. Mohou souviset s nedostočným množstvím jódu v potravě či jinými vnějšími vlivy. Snížené hladiny T4, T3 při zvýšené hladině TSH jsou naopak spolehlivým důkazem primární hypotyreózy v pokročilém stádiu, kdy je značná část štítné žlázy poškozena a na produkci dostatečného množství T4 a T3 je nutná stimulace funkčních tkání větším množstvím TSH. Snížená hladina TSH znamená sekundární nebo terciální hypotyreózu, kterou způsobuje porucha, nejčastěji vyvolaná nádorovým onemocněním, na úrovni řídících center (hypofýzy nebo hypotalamu). Testy na T4, T3 a TSH mohou sice hypotyreózu potvrdit, ale nemohou vyvrátit rané stadia tohoto onemocnění. Test na přítomnost protilátek TgAA je spolehlivým způsobem diagnózy i raného stadia autoimunitního zánětu štítné žlázy, tedy jedné ze dvou příčin primární hypotyreózy. Z uvedeného vyplývá, že ani kombinace těchto testů ještě nepředstavuje 100% spolehlivou diagnostickou metodu, protože ani optimální výsledky nejsou zárukou bezchybně fungujícího systému, ale sledované odchylky u určitého jedince mohou mít výpovědní hodnotu.

Léčba
Primární hypotyreóza se léčí doživotním podáváním tyroxinu v podobě tablet. Dávkování závisí na hmotnosti psa, míry poškození štítné žlázy a nedávné výzkumy prokázaly nutnost zohledňovat i roční období. K zmizení některých klinických příznaků dochází okamžitě, jiné ustupují pomaleji, celkový stav jedince se však viditelně zlepší. Hypothyreóza se sice dá léky léčit, ale všechny důsledky podáváním léků odstranit nelze. Je třeba proti této chorobě bojovat i chovatelskou hygienou. A to i proto, že u mnohých psů se nemoc ani nezjistí a ne všechny psi na terapii reagují. Hypothyreotrický pes je nemocný pes a doplácí na to ztrátou kvality života a tím přirozeně i jeho majitel, i když je možné nemoc léky omezit.

převzato z materiálů IHF, SKCHR, SHK